Vždy když ...

7. března 2013 v 12:46 | ««Tayusha»» |  I'm Writing ..nebo se alespoň snažím.
Taková jednorázovka,co mi leží v PC už pár nedělí,akorát sme teda dneska dopsala konec,každopádně je divná,a žádné yaoi v ní není. Je to spíš takové.. no ono to není ani Shounen-ai ...xD


Název: Vždy když..
Anime: Naruto
Žánr: Yaoi ( ♂ + ♂ ), Smutné
Pár: Iruka/Kakashi
Zajímavost: Neměla jsem zrovna veselou náladu.





Vždy když tě vidím ,mám chuť tě líbat.Koukat na tebe až do skonání světa,dívat se na tvou dokonalost,krásu.Na to jak se natřásáš celému světu na obdiv a přitom o tom nevíš.Jak každého obšťastňuješ svým nádherným úsměvem,pohledem.Jako mléčná čokoláda,jako oříšky.A vlasy téměř stejného odstínu.

Vždy když jsi blízko,je mi krásně.Třesou se mi ruce a cítím jako by mnou projížděla elektřína,v břiše mi dovádějí motýli a oči mi k tobě stále utíkají.Sladké rty.Tedy,vypadají sladce.Laskavé oči co mě očarovaly,nádherné delší vlasy,kterou jsou už na pohled jako z hedvábí.

Vždy když o tobě přemýšlím,cítím se šťastně,a přitom hloupě.A možná i smutně.Vím že nikdy neochutnám tvé rty,nedotknu se tvých vlasů,neobejmu tě.Nedáš mi šanci,vím to.I tak mi vždy pohled na tebe vykouzlí úsměv na tváři,ale ten nevidíš,nikdo jej nevidí,doufám.

,,Kakashi-sensei,mohu s vámi mluvit?"Uslyšel jsem ten nejnádhernější hlas co mé uši kdy slyšely,a že jich bylo.Zastavil jsem se a pohlédl na tebe.
,,Hai.Co se děje,Iruka-sensei?"Pousmál jsem se.Došel jsi mě a já si všimnul papíru v tvých rukou.Sotva jsi je všechny udržel.
,,Chcete pomoct?"Vzal jsem ti ty papíry z rukou.
,,Kam je nesete?"
,,K Hokage-sama.Ale, ...zvládl bych to.I tak děkuji."Pousmál jsi se.
,,Vlastně sem nechtěl pomoct,ale chtěl jsem vědět-"Zastavil jsi se v řeči,jako by jsi nevěděl co říct.
,,Ano?"Pokusil jsem se dožádat se odpovědi.
,,Já jen,jestli něco dneska máte..."Broukl jsi,nevím proč ale takhle jedna věta mě zasáhla jako vlna.. Vlna pozdvižení?Radosti?

,,Nemám hlídaní pro Naruta,.."Pokračoval jsi.A všechno bylo to tam.Z trochu vykolejeného výrazu sem výraz změnil na normální,to jak mě to zranilo sem nedal na jevo.Proč mě to ranilo?Co jsme čekal?... Pche!Začínám být paranoidní.
,,Rád ho pohlídám,"Pousmál jsem se.
,,A copak máte tak důležitého,pokud to smím vědět?"
,,Anko-san,mě pozvala na rande."Vypadlo z tebe a mírně jdi zčervenal.Ztuhnul jsem.Jen na okamžik.
,,Ach,tak to vám přeji."Zasmál jsem se vesele a jednou rukou ti vjel do vlasů a v přátelském gestu ti je jemně rozcuchal.Ošil jsi se.
,,Nejsem dítě."Zasmál jsi se.Nedokázal jsem uvěřit ,že to dokážu... Že se dokážu takhle přetvařovat.
,,Zanesu to Hokage,místo vás,jdete se připravit,Naruta si seženu."Zavolal jsem na tebe když,jsem odházel.Došel jsem k Hokage a položil jí to na stůl,vím že na mě nebylo nic poznat,ale v duchu jsem doufal,že si všimne,že mě třeba polituje.Obejme? Možná... Spíš ne.

Procházel jsem ulicemi a hledal to blonďaté třeštiprdlo,nesoucí jméno přísady ramenu.Naruto.Nemohl jsem ho ale ani po půl hodině najít, což mi přišlo divné,jelikož většinou když ho hledáte,najde on vás dřív než vy jeho.Ale on nikde.Nebyl v Ichiraku a ani u sebe,ani v lese,ani u Sakury.Ani na hřišti,ani ve škole.Neznám to dítě moc dobře ale vím ,že Iruka nemluví o ničem jiném než o něm.Občas mi přišlo jako by ho bral jako syna,což je asi pravda.Povzdychl jsem si a protřel si kořen nosu.

,,Jsem to vážně idiot.. vždycky se k tomu nechat přemluvit.A ještě... To sám nabýdnu."
Strčil jsem klíč do zámku a odemkl.Dveře cvakly a já vešel,jaké překvapení pro mě bylo když najednou vyletělo něco barevného proti mně a zkropilo mě několik barevných konfet.Co to sakra-?
,,Všechno nejlepší Kakashi-sensei!!"Ozvalo se zborově.Zamrkal jsem překvapeně.Narozeniny?Moje? ..Už?Něják to letí.Pousmál jsem se a zavřel dveře.Sundal jsem si z ramen a vlasů parevné konfety,najednou mě kdosi chybil z leva za paži a z prava z kolet a táhly mě dál do vně bytu.

,,Gratuluji."Ozvala se růžovlasá dívenka která se ke mně přiřítila jako první,rozhlédl jsem se.Bylo tu tolik lidí,nechápal jsem jak se sem všichni nacpaly.Naruto,Sakura,Asuma s Kurenai,Gai,Hayate,Anko,,Izuna a Kotetsu,Shizune,Jitaiya,Tsunade, ...Ty.Iruka Umino.
,,No tak sensei,přeci si rozbalíte dárky ne? A co svíčky!Upekly jsme s Irukou-senseem a Narutem dort!"Zaradovala se Sakura.Usmál jsem se a vplet jí ruku do vlasů a mírně jí je rozcuchal.
,,Děkuji Sakuro."Vděčný úsměv je jediné co jí mohu dát,jelikož ...sem opravdu vykolejený.Nečekal jsem nic..z toho.Vlastně ani nevím,že mám narozeniny.

Večer,byl neuvěřitelný.Přišlo mi to všechno tak zmatené,všichni mi třásly s rukou jako by mi ji chtěly urvat,zavalili mě ovázanými krychlemi(dárky) a přeřvávaly se ve zpívání nějáké hloupé písničky.Každopádně já se spíš těšil z toho, že ty jsi tam byl taky.A nebyl jsi s Anko,byl jsi celou dobu se mnou a Narutem,který se ode mě z neznámích důvodu nechtěl vzdálit na krok,byl jsem rád když mě pustil na záchod...
,,Díky ,že jste přišly,bylo to moc pěkné překvapení.Zbohem."
,,Měj se Kakashi-san!"
,,Jo jo ,ty taky Gaii."
,,Páá Kakashi."
,,Měj se Kurenai,pozdravuj i Asumu až se probudí."
,,Tak a máme to za sebou,"Pousmál jsi se a zavřel dveře,trochu mě zarazilo že jsi neodešel taky.Ale neříkám že jsem nebyl moc rád ,že jsi zůstal.
,,Pomohu ti uklidit než půjdu,pokud nevadí."Usmál jsi se zářivě, ..Ach samozřejmě.Zklámání už jsem ani nechtěl zakrývat.Otočil jsem se a šel s úklidem začít,Sakura i Naruto chrupkaly na gauči,možná tam s nimi byl i Pakkun,ale to už mě tolik nezajímalo.

,,Kakashi-sensei?Mohu ...mohu s vámi o něčem mluvit?"Špitnul jsi.
,,Jde o Naruta?"
,,Ne."
,,O Sakuru-chan?"
,,Ne..."
,,Jde o-"Zacpal jsi mi dlaní pusu,tedy přikryl mou tvář zahalenou v masce, ..ovšem.. Chytil si kraj masky a stáhl ji až dolů z krku,vydechl jsem překvapeně.
,, ...Co to děláte?"Zaznělo pouze ode mě tiše místností,bylo ticho. Ty jsi úplně zčervenál a dokonce stáhl ruku,neříkám ,že mě to nezklamalo,ale co jsem nadělal.Natáhl jsem si masku zpátky a otočil se zpět ke dřezu. Bylo hrobové ticho,jen voda tiše kapala,neodvážil jsem se ji zapnout,co kdybych nějáký tvůj zvuk nebo slovo přeslechl...

,,Kakashi-sensei..."Ozval jsi se tiše za mnou,trochu jsem se bál se otočit,nakonec jsem to neudělal.
,,Prosím,otočte se na mě."Špitnul jsi.Stejně jsme se neotočil.
,,Omlouvám se Iruka sensei,"
,,Proč?"
,,Jdete prosím domů."
,,Proč-"zarazil jsi se v řeči.
,,Jistě,omluvte mě,Dobrou noc."Odešel jsi ,slyšel jsem jenom klapnout dveře.Kurva!Praštil jsem pěstí do linky.
,,Kusoo..."

Vždy když si na to vzpomenu bolí to.Chodíš kolem mě každý den a oba se tváříme tak jako, vždycky,přátelsky a mile. Ale pochybuju že z tvé strany je to o něco upřímnější než z mé.Ovšem naši přetvářku se snažíme navzájem ignorovat a děláme že se nic nestalo, dál se vybavuje o hloupostech a o Narutovi.Ale na jedno pochybuju ,že někdy zapomenu, na ten tvůj tón ,když jsi řekl že si chceš promluvit,nevím jestli jsme to tehdy opravdu zkazil já ,nebo jsi mi chtěl říct něco jiného,každopádně to ryziko nechci podstupovat, nechci tě vidět trpět, a sám už taky dál nechci. Povzdychnu se a zvedne očí k obloze, vítr už se dávno ochladil do podzimního období a všechno se obarvilo do barev podzimu, zchladlo a možná nachytalo i svůj půvab.Podzim mi tě hrozně připomíná, … Netuším proč zrovna tohel rožní odbobí si s tebou spojuji,

,,Tento týden vás tu vidím už po čtvrté,"Ozvalo se mi za zády,natočil jsem hlavu a pohlédl na ženu za mnou.
,,Pěkný večer, Kuranai-san."
,,Nenapadlo mě že zrovna na podzim v takové zimě,se tu ukážeš."Uchechtla se lehce.
,,Za kým jdeš?"
,,Byla jsem za Asumou, ...řekla jsem si že se podívám,jestli tu jsi."
,,Je mi to líto," Asuma nebyl mrtvý ani dva týdny, a ona chudák už navštěvovala jeho hrob, muselo to být velmi bolestivé.
,,Děkuji, .."Zvedla oči ze země na mě, i když sem se na ni nedíval její pohled jsme v zádech cítil moc dobře.
,,Kakashi-san, ...můžu,mít prozbu?"A tahle tichá a rozpačitá věta, me dostala do téhle situace.

A téhle značně nepříjemné situace.

Vždy když tě vidím, bije moje srdce rychleji,než je běžné, mé oči tě nechcou zpustit z pohledu.
Vždy když tě vidím, jsem si jistý že tě miluju, ať se stane cokoli, …
Když mi Kurenai řekla že jsi odešel na tu misi úplně sám, strachy se mi sevřely snad všechny vnitřnosti, myslím že tak jsem v životě vyděšený nebyl.Mise typu S, ...mise pro speciální Jouniny,nebo ANBU, ...jak si Tsunade mohla dovolit poslat tebe?!

,,Idiote!"Dostal jsem od tebe pohlavek, chytil jsem se za hlavu,ale mlčel jsem.
,,Jak jsi mohl! Jsi úplně blbej?!"Křičel jsi a plakal naráz, nechápal jsem to.Jak můžeš cítit dvě emoce naráz a tak silně je prožívat.Zoufale jsi něco mumlal a pak jsi začal znovu křičet, na mou osobu, i když ,popravdě to mi bylo úplně jedno.Byl jsi v pořádku a to bylo jediné co mě zajímalo, pousmál jsem se.A čekal až mi zato přiletí další pohlavek, nepřiletěl. No byloto horší, vrazil jsi mi facku, … popravdě otisk své dlani jsem na tváři nechtěl,ale co jsem měl dělat.Setřel jsi si tváře a schoval obličej do dlaní, oba jsme seděli na zemi, což byla výhoda,měl jsem pocit ,že kdybychom stály švihnul by jsi sebou o zem. Natáhl jsem ruku a položil ti ji na hlavu, jemně jsem tě pohladil po vlasech a lehce je rozcuchal.Ani jsi se nepohnul,jen jsi sebou jemně cukal z potlačovaných vzlyků.Nechtěl jsme tu ruku nikdy vztáhnout, … byl to úžasný pocit, a věděl jsme že zjevně je to asi naposledy.

,,Proč?"Zašeptal jsi najednou po asi 10minutách hrobového ticha,kdy byl slišet jen nás dech a tvé občasné vzliknutí.
,,Neplač,ninjové nepláčou."
,,Na to sem..se neptal."
,,Já vím."
,,Tak, ..odpovíš mi?"
,,Ne."
,,Proč?"
,,Kvůly tobě."
,,Mě?!"
,,Nerozčiluj se."
,,Tak mi občas odpověz!"
,,Rozčiluj se."
,,Štveš mě!"
,,Tak proč tu stále sedíš, ..?"
,,Um..."
,,Jdi pryč,ne? Co tě drží?"
,,Nic."
,,Tak vidíš."
,,Kakashi-sensei?"
,,Um?"
,,Proč jste přišel?"
,,Pomoct ti."
,,Ale proč?"
,,Je víc důvodů."
,,A ten hlavní?"
,, … "
,,Odpovězte ,prosím."
,,To nejde."
,,Proč?"
,,Neptej se stále proč..!"
,,Teď se rozčilujete vy,"
,,Protože se stále vyptáváš."
,,Protože mě to zajímá!"
,,Ale já nevím,co ti říct."
,,Vy jste přišel a ani nevíte proč?"
,,Možná."
,,Vyše odpovědi mi nic neříkají!!"
,,Nekřič,"
,,Jak mám neřičet,když mě točíte!"
,,Možná vrozená vada."
,,Vaše vada je tak leda, vaše EGO!"
,,Ach,no..to asi taky."
,,Errr!!"
,,Na co že jsi se to vlastně prve ptal?"
,,Neřešte to."
,,Dobře,.." A tak naše slovní přestřelka skončila , … Vždycky když si vzpomenu tak to bolí.Ten tvůj obličej když jsem se tam objevil,ten obličej když jsem tě čapnul a i s tebou utekl, ...ta tvá slova zloby když jsi zjistil že mám takovej malej škrábanec,nic to nebylo,ale dělal jsi z toho velbouda.V tu chvíly jsem si myslel že ti na mě skutečně záleží,pak mi došlo že si to jen namlouvám,bal jsi se spíš o mě jako o jeden z mnoha životů v konoze,než o mě jako o člověka.Jsem tak naivní,musel jsme se ušklíbnout, sám sobě vysmát,co jsem si to sakra myslel.

Ale teď už je to v pořádku, …
,,Ohayo Kakashi-san!"Ozval se energický hlas.
,,Pěkný,Anko-san."Odvětil jsem,vlepila mi kus papíru do ruky a zářivě se usmála.Zamrkal jsme trochu zmateně, podíval se na papír. To že se mi v tu chvíly zastavil svět není tak postatné.
,,Zvu tě na svatbu!"Zasmála se nadšeně. ...Brala si Iruku.
,,Ach ,gratuluju!!" Zasmál jsme se a mile jí potřásl rukou.
,,Napadlo mě,že když se s Irukou znáte tak dobře,no často vás vidím spolu, takže by jsi jistě rád přišel. A možná i jako svědek."Usmála se zářivě a oslnivě.
,,Rád příjdu,Anko-san." Proč sem to sakra řekl?!Já tam nechci... nechci se na to dívat....

Oženil jsi se.Co už.
,,Nemůžu se dočkat až se narudí."Zavýskala Anko a hladila si bříško.Pak koukla na mě.
,,Chceš si sáhnout?"Usmála se sladce.Pousmál jsem se a natáhl dlaň k jejímu už vypouklejšímu bříšku, ..krásný pocit.Už se nedivím že lidé tak milují děti a ženy mateřství.
,,Už máte jméno?"
,,Iruka se nemůže rozhodnout,a já se rozhodla že to nechám na něm."
,,A už víte co to bude?"
,,Vypadá to,že chlapeček."
,,Ichigo."Ani nevím proč to ze mě najednou vyletělo,tiše a tak něják mimodějně,ale Anko na mě vytřeštila očka.Pohlédl jsem na ni.
,,Ach gome-"Nestihl jsem se ani omluvit a vletěla mi do řeči.
,,To je krásné!Jak víš že ho měl Iruka ve výběru?"
,,To jsem nevěděl."
,,Ach, tak v tom případě je to velká náhoda."Zasmála se.

Vždy když vidím tvého syna, uvědomím si o co jsme jsou váhavostí možná přišel.Miluji tě Iruku,a přeji ti to. Přeji ti Anko-san i tvou rodinu.

,,Zbohem." Zbohem,všechny moje pochody myšlení okolo tvé osoby,zlohem pohlázněnosti.Zbohem Iruku-san.
,,Zapomeneme."
,,A co když nechci zapomenout?"
,,Tak zapomenu jen já."
,,Proč?"
,, … "
,,Na co?"
,,Na to co ti nikdy neřeknu," Zasmál jsem se a mávl ti, vyrazili jsme na misi,ze které doufám,už se nevrátím. Zamával jsi mi zpět.

,,Zbohem."
,,Zbohem Kakashi-san." Vždy když si vzpomenu, usměji se.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tamao Hyuuga | Web | 7. března 2013 v 20:08 | Reagovat

Docela dobré, ikdyž KakaIru nemusím.:D

2 Mayu Uchiha | 7. března 2013 v 22:08 | Reagovat

Asi tak taky ten par nemusim

3 Ai Eater | Web | 9. března 2013 v 13:39 | Reagovat

Gomenne,že nepíšu k témetu,ale pečtu si to později na to vsadím krk! ^^*

Tayushinko!Je jasný,že zůstáváme nadále onee-chans! *---*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama