How to be a human.

15. února 2015 v 13:55 | Tayusha - はたけ多代 |  How
Název: How
Kapitola: No.3
Název kapitoly: How to be a human.
Žánr: Vyprávění, odehrává se v 9x03 - I'm no angel, a vrací se zde i k dílu 8x08,
Pár: Žadný
Zajímavost: K téhle kapitole asi nic. Možná jen ten kostrbatý prostředek, psala jsme to s odstupem měsíce.



How to be a human.

George ho naučil spoustu věcí.

Víc než by Castiel očekával, že je potřeba uměl jen pro základní fungování. Najednou chápal proč si lidé tak váží postelí, proč tak rádi spí. Proč u jídla vypadají tak spokojeně. Ale aby byl ex-anděl upřímný jeho nejoblíbenější lidské věci bylo sprchování a ranní káva.

I když chuť kávy nebyla přesně to co čekal, rychle si zvykl ji mít rád.

Líbila se mu její vůně.

George mu pomohl najít práci, popravdě byl dost překvapený když mu Castiel sdělil že nikdy střední školu nestudoval. A ještě víc byl překvapený když zjistil že Castielovi znalosti matematiky, fyziky a kdo ví čeho všeho, jsou spíše na úrovni vysokoškoláka. (Protože, sakra, je starší než samotný vesmír.)

Ale bez papíru který to potvrdí je vám to stejně na nic. A ovládat všechny světové jazyky se taky neosvědčilo jako věc která by pomohla. Castiel shledal lidstvo stále stejně složitě nepochopitelným.

A pak tu bylo ještě ta věc se jménem.

Samozřejmě že Castiela hledali andělé, zmatení, zranění a vyděšení andělé. A on nemohl Georgovi říct ani o andělech, ani o tom že je to všechno jeho vina, že spadli všichni jeho bratři a sestry z nebe a ani o tom co znamenají značky na jeho hrudníku. Které George označil za, podivně divný klikyháky v klingonštině.

A nakonec skončili tady. A nebo možná začali.

Je to dva týdny co Castiel opustil bunkr, a už 10 dní od toho co začal pracovat a zařazovat se do sociálního života zdejších lidí. Ne že by mu to šlo. George tvrdil že je ztracený případ, a Castiel tomu i věřil ale to neznamenalo důvod to vzdát. Ex-anděl nic jiného neměl, a neměl žádnou jinou možnost, a George mu dal naději, dal mu směr, pomohl mu udělat pár prvních kroků, a teď je jenom na Castielovi zda zvládne přejít most.

"Dobré ráno." Nikdy nepochopí proč si lidé přejí dobré ráno, přesto že vidí že ten druhý zřejmě měl velmi krušnou noc. "Dobré, Casi." Odvětil mu unaveně George, posadil se ke stolu ke svému šálku kávy a prohrábl si vlasy. Měl kruhy pod očima. Castiel si toho všiml již dřív. George má špatné sny a často celou noc jen sedí u lampy a čte si protože nemůže spát. Možná proto tak ochotně přijímá noční směny v práci.

Aby byl ex-anděl upřímný, nikdy se nezeptal.

Každé ráno je stejné. Klidné, příjemné. Udělá kávu, popřejí si dobré ráno a oba se v tichosti s pár slovy na rtech nasnídají. George mu popřeje štěstí a jde si zpět lehnout a Castiel se obleče a odejde do práce. Popravdě tomu ex-anděl nerad říká práce. Z toho jak porozuměl lidským slovům, práce označuje něco co musíme udělat ale příliš se nám nechce. A u něj to bylo naopak. Byl tam rád.

Všiml si toho teprve nedávno, ale opravdu jej tížilo když byl sám. Když byl anděl tak mu to nevadilo, naopak rád trávil čas na klidných tichých místech, připomínalo mu to nebe. Ale teď to byl odporný hořký pocit a jeho hlava třeštila a křičela po slovech, po zvuku. Nesnášel být sám. Nesnášel ticho, které to přinášelo.

Nenávist. To byla také nová zkušenost. Již dříve nenáviděl, ale to bylo jiné. Bylo to hluboké a mělo to důvod, nenáviděl Lucifera a Crowleyho a občas boha. Ale tahle nenávist byla nová, nebyla tak velká, ale byla velmi frustrující. Nenáviděl vstávání. Samotu. Sladké nápoje. A příliš studené dny. Nesnášel zimu.

"Ahoj." Pozdravila jej jeho spolupracovnice hned když se zazvoněním nad hlavou vešel do obchodu. "Zdravím, Noro."

Nora. Patřil jí obchod. Byla vysoká a měla blond vlasy. Opravdu moc milá. Někdy říkala divné věci. Ale to Castiel taky. Moc o ní nevěděl, byla pro něj trochu neznámo, přestože velmi ráda mluvila a hodně vyprávěla. A byla mu blízko. Kromě George zřejmě nejblíž.

To bylo také nové. Touha po blízkosti, po doteku.

Děsilo ho to.

Jako boží bytost neměl potřebu dokonce ani s nikým komunikovat. Když byl anděl dokonce o to ani nestál. Miloval své bratry a sestry, ale byli si tak vzdálení. Téměř cizí.

Všechno to přišlo až s Deanem a Samem.

Mluvení. Vnímání jeden druhého jako někoho na kom vám záleží. Povzbuzující pohledy. Letmé chápavé pohledy. Bolestný pocit strádání.

Objímání.

Castiel se na podíval na krabici plnou balení oplatků, kterou držel. Znal tenhle pocit. To bodnutí u srdce které prochází plícemi až do krku a pak se člověku zdá že má něco v krku a nemůže polknout. Ale no pálení v očích bylo nové, a on se s tím snažil vypořádat už delší dobu.

Nikdy neplakal, jako anděl v nebi, ani jako anděl Winchesterů. Stalo se mu spoustu horších věcí, než tohle. Mučili ho v nebi, když neposlechl. Ztratil Deana a Sama. Díval se jak Sam skočil do klece. Byl to on kdo opouštěl Deana, aby mohl být s Lisou a zacelit prázdné místo po Samovi. Sežrali ho zevnitř Leviathani. Byl to on kdo musel Deana opustit v očistci. Mučila ho Naomi. Byl to on kdo způsobil pád andělů. A to byli jen věci které se staly až po setkání s Winchestery. Celá ta milénia, staletí předtím.

Všechna ta vina.

"Posloucháš mě?"

Castiel se otočil a podíval se na Noru. Tak se zasmála. "Promiň, myslela jsme že jsi duchem nepřítomný, volala jsem na tebe." Vysvětlila a usmála se. "Omlouvám se. Co jsi potřebovala?" Zeptal se a odložil krabici na linku. "Přivezli kanystry s vodou, a já to neuzvednu, mohl by jsi?" Usmál se omluvně.

"Samozřejmě." Samozřejmě že by mohl. Vykročil ke skladu, snažíc se vzpomínku na jeho první případ s lovci zahnat co nejhlouběji jen mohl.

Kukačka je bůh?

A nebo je kukačka Dean.
A on kojot.

Vždycky tak blízko a přesto stále tak daleko od svého cíle.

Proč je lidství tak složité?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jajafilm | Web | 15. února 2015 v 14:30 | Reagovat

Jej, pokračovat v něčem rozepsaném po dlouhé době je vždy složité, člověk se do příběhu musí opět "zažrat" a ne vždy se to povede. Tomu moc dobře rozumím...
Ale na tomhle jsem nic špatného nenašla, naopak moc pěkná práce. Kdy bude další díl? Jak George pozná koho to má vlastně doma... nebo Nora? Tedy jestli se toho vůbec dopátrají... Nemůžu se dočkat! :-)

2 alexysz | Web | 19. února 2015 v 20:38 | Reagovat

pokračovať v niečom rozpísanom je komplikované, viem to z vlastnej skúsenosti a nemám to moc rád, keď to robím, no niekedy zas nemám na výber. inak..., je to veľmi pekne napísané, seriózne, hoci som stratený, musím dobehnúť predchádzajúce dve kapitoly, ja to urobím, čestné skautské! :D
Castiel je moja obľúbená postava zo SPN, podobne ako Crowley a Dean. Táto trojica je moja top. A beztak koľko to pozerám, kamarátka sa ma veľmi márne snaží namotať na Destiel, k čomu si ja neviem nájsť cestu. Jednoducho mám ich rád, ale individuálne, hoci nejakým veľmi pekným fanartom nepohrdnem ;D Gabriela som hejtoval kedy sa len dalo, no potom som si ho obľúbil, tie jeho vtípky, a nakoniec mi ho zabili..špiny jedny!

3 Saki | Web | 23. února 2015 v 16:40 | Reagovat

já úplně vím, jak se cítíš, já už tolikrát psala něco, co jsem rozepsala před 100 lety a naladit se znovu na správnou notu bylo peklo :D ale zase na druhou stranu…musejí existovat nějaké méně potřebné kapitolky, abychom se mohli posunout snáze dopředu v příběhu, takže cájk ^^ díky za novou kapču :3

4 hellboy | Web | 4. března 2015 v 18:53 | Reagovat

skvělý příběh, piš prosím dál :-)

5 hellboy | Web | 4. března 2015 v 18:53 | Reagovat

skvělý příběh, piš prosím dál :-)

6 Yaraki | Web | 18. března 2015 v 0:30 | Reagovat

Skvěle našlápnuto, těším se na další :)

7 ♦Reina♦ | Web | 22. března 2015 v 14:48 | Reagovat

Jsem konečně zpět ! :3
-
Jinak, boží díl c:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama